Robert Spencer

Pokud chceme pochopit motivy a cíle islámských džihádistických teroristů, dobrým východiskem může být studium jejich vlastních výpovědí o důvodech, proč dělají to, co dělají, a čeho tím chtějí dosáhnout. To nás obratem dovede ke koránu, svaté knize islámu. Džihádisté z něj citují často a sami sebe prezentují jako následovníky “čistého islámu”, autentických pravidel, které korán a islámská tradice učí. Během své práce vysvětlování cílů džihádistů jsem z koránu citoval často - a stěží uplyne den, kdy bych nebyl obviněn ze “selektivního vybírání” násilných pasáží a z “vytrhávání z kontextu”. Rada pro americko-islámské vztahy (CAIR) a další muslimské skupiny mezitím říkají, že abychom porozuměli pravému, mírumilovnému islámu, měli bychom si přečíst korán.

V průběhu následujících několika měsíců ho tedy budu číst a hovořit o něm v sérii sloupků. Celý. Ne “selektivně probraný” nebo “mimo kontext”. Celou věc, od začátku až do konce. Někteří z vás mohou znát sérii “Blogujeme Bibli” Davida Plotze z časopisu Slate. Naše série se jí bude podobat, ale namísto toho, abych pouze psal o tom, co si o dané pasáži myslím, nebo jaké pocity ve mě vyvolává, se budu na rozdíl od Plotze dovolávat komentářů - výhradně muslimských - ke koránu. Pokusím se vysvětlit, jak budou určitou pasáž koránu chápat běžní muslimové, kteří ho studují, a jaké důsledky může mít pro nemuslimy.

Budete potřebovat korán. Zde je kvalitní překlad do češtiny od Ivana Hrbka. Podle tradiční islámské teologie je korán v zásadě a neodmyslitelně “arabský korán” (jak o sobě opakovaně říká on samotný, viz: 12:2, 20:113, 39:28, 41:3, 41:44, 42:7 a 43:3). Jeho význam může být sdělen i v jiných jazycích, tyto překlady ale nejsou koránem, který, pokud není v arabštině, již není sám sebou. Někteří muslimští učenci dokonce tvrdí, že korán lze plně pochopit pouze v arabštině, nicméně toto tvrzení popírá záplava překladů od muslimů pro muslimy, kteří nemluví arabsky (a kteří tvoří většinu muslimů), a pro nemuslimy za účelem šíření islámu mezi nimi. Zde je další překlad koránu do češtiny od A. R. Nykla a třetí překlad od Ignáce Veselého budete schopni nalézt ve větších knihovnách. Zde je desítka překladů koránu do angličtiny.

Korán je podle klasických islámských učení dokonalou kopií knihy, která existovala věčnost v nebi u Alláha, jediného pravého boha: “A uložen je u Nás v Knize původní, vznešený a moudrosti plný” (43:4). Anděl Gabriel jí po částech zjevil arabskému obchodníkovi Mohamedovi (570-632). Jako po Ježíšovi zůstaly po Mohamedovi psané záznamy jeho poselství druhým. Na rozdíl od Ježíše nepocházelo Mohamedovo poselství od něj, sloužil jako pouhý vodič. Korán je pro muslimy čistým slovem Alláhovým. Jako důkaz, že nepocházel od Mohameda, o kterém říkají, že byl negramotný, ale od Všemohoucího, který diktoval každé slovo, poukazují na jeho poetický charakter. Průměrný muslim věří, že vše v této knize je zcela pravdivé a aplikovatelné ve všech časech a místech.

To je silnější tvrzení, než s jakým přicházejí křesťané o Bibli. Když křesťané z kterékoliv tradice říkají, že Bible je Slovem božím, nemyslí tím, že Bůh ho slovo za slovem vyslovil, a že je prosté lidských vlivů - namísto toho je zde idea “inspirovanosti”, podle které Bůh hovořil skrze lidské autory a sdělil to, co zamýšlel, prostřednictvím jejich lidských vědomostí. Pro muslimy je ale korán více než jen inspirovaný. V koránu není, a ani být nemůže, pasáž jako v 1. Korintským, 1:14-16, kde Pavel říká: “Děkuji Bohu, že jsem žádného z vás nekřtil, než Krispa a Gáia, aby někdo neřekl, že jsem ve jménu svém křtil. Křtilť jsem také i � těpánovu čeled. Více nevím, abych koho jiného křtil.” Pavlova chybující paměť zde demonstruje lidský prvek v Novém zákoně, který podle křesťanů nepopírá inspirovaný charakter textu, ale existuje společně s ním. V koránu je ale jediným mluvčím Alláh (s několika významnými výjimkami). Není v něm žádný lidský prvek. Kniha je čistým a nefalšovaným slovem božím.

Alláh sám si to v koránu potvrzuje: “On zná ty, kdož nevěří v připomenutí, když přijde k nim, přestože je to Písmo vzácné a nic falešného se doň ni zpředu ni zezadu nedostane, vždyť seslání od moudrého, chvályhodného to je!” (41:41-2). Je prosto “jakéhokoliv zkřivení” (39:28). Krátce, “vskutku je pravdou jistotnou!” (69:51) Alláh, hovořící v královském plurálu, který podle muslimských teologů neslevuje z jeho naprosté jedinosti, prohlašuje, že “My zajisté připomenutí jsme seslali a dobře je umíme ochránit.” (15:9) Četba koránu ale není vždy jednoduchá. Protože je jeho velká část Alláhovým proslovem k Mohamedovi, připomíná spíše poslouchání konverzace dvou lidí, které neznáme, a kteří hovoří o událostech, kterých jsme se nezúčastnili. A ačkoliv je překvapivě velké množství toho, co korán říká, opakováno více než jednou, čtenář přesto často nemůže přijít na to, co je sdělováno, nebo proč, aniž by se neobrátil k muslimské tradici.

Korán také nemá celkovou vypravěčskou jednotu, ačkoliv v rámci mnoha kapitol se vyskytují menší epické jednotky. S výjimkou krátké první kapitoly (súry) je jeho 114 kapitol řazeno od nejdelší k nejkratší. V delších kapitolách jsou vyprávěny příběhy, dávány zákony a jsou přinášena varování nevěřícím, nicméně v nich ani v celé knize neexistuje žádná chronologická nebo vypravěčská spojitost. Kratší súry, obzvláště ty ke konci knihy, které mají pouhých několik veršů, jsou poetickými varováními před nadcházejícím božím soudem. Když jsem koncem roku 1980 a začátkem 1981 četl korán poprvé a začal jsem se zabývat studiem islámu, tyto poetické súry přitáhly mojí představivost do té míry, že jsem pokračoval hlubokým studiem dalších islámských textů.

Když to bude třeba k osvětlení různých pasáží, budu se odkazovat na islámskou tradici, a stejně tak na tradiční komentáře. A věřím, že na konci této výpravy uvidíte mnohem jasněji to, co motivuje džihádisty - a snad také pochopíte, co můžeme a musíme udělat, abychom se jim postavili.

Pozn. překladatele: V posledním odstavci představuje Robert Spencer tuto sérii komentářů koránu jako konverzaci se čtenáři, která má napomoci průzkumu koránu, a vyzývá je ke kritice a zpětné vazbě v komentářích pod jednotlivými články. Říká, že bude odpovídat na ty nejzajímavější dotazy, kritiku a výzvy. Tato série bude vycházet současně na Pravdě o islámu a stejnou možnost vám v komentářích na Pravdě o islámu nabízím i já.

Příští díl: kapitola 1, Fátiha, Otevíratelka Knihy, nejvýznamnější islámská modlitba

Publikováno 23. 07. 2007 v 12:09 hodin v kategorii Islám a muslimové. Komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS 2.0 kanálu. Můžete zanechat komentář nebo poslat trackback z vašich stránek.