Islám, blízký Východ a fašismus, část III.
Ibn Warraq
Dokončení průzkumu odrazu “věčného fašismu”, nebo “prafašismu”, jak ho definovat Umberto Eco, v ideologii islámu od bývalého muslima a odborníka kritických studií islámu Ibn Warraqa.
Umberto Eco: [10] Typickým aspektem každé reakcionářské ideologie je elitářství, a to do té míry, do jaké je fundamentálně aristokratická, a aristokratické a militaristické elitářství znamená opovrhování slabými. Prafašismus může obhajovat pouze lidové elitářství. Všichni občané patří mezi ty nejlepší z lidí na světě, členové strany patří mezi nejlepší občany, každý občan se může stát členem strany …
Zde je třeba jen malé substituce, abychom viděli, že se desátá vlastnost uvedená Umbertem Ecem vztahuje i na muslimy. “Každý muslim patří mezi nejlepší z lidí na světě, členové ummy jsou nejlepší z občanů, každý občan se může (nebo by se měl) stát muslimským členem ummy”.
Islám je nejdokonalejší náboženství, a muslimové jsou vyvolení lidé, jak nám říká verš 5:3: “Dnešního dne jsem pro vás dovršil vaše náboženství a naplnil nad vámi Své dobrodiní a zlíbilo se mi dát vám islám jako náboženství.” Islám je předurčen k tomu, aby nakonec zvítězil, jak říká verš 9:33: “On je ten, jenž vyslal posla Svého se správným vedením a náboženstvím pravdivým, aby zvítězilo nad všemi náboženstvími jinými, i když se to nelíbí modloslužebníkům.” (viz také 48:28, 61:9)
Aroganci muslimů zachytil velmi přesně Frithjof Schuon, západní konvertita k mystické variantě islámu:
“Intelektuální - a proto racionální - základ islámu vede k tomu, že průměrný muslim má zvláštní sklon věřit, že nemuslimové buďto vědí, že islám je pravdivý, a odmítají ho z čisté zarputilosti, nebo jsou prostě nevědomí, a mohou být konvertováni jednoduchým vysvětlením; že by někdo mohl oponovat islámu s čistým svědomím přesahuje muslimskou představivost, a to přesně proto, že islám se v jeho mysli velmi přesvědčivě shoduje s logikou věcí”.
Umberto Eco: [12] Protože trvalá válka i hrdinství jsou těžké hry, prafašista přesunuje svojí vůli k moci na sexuální záležitosti. Zde leží počátek machismu (ze kterého vyplývá jak pohrdání ženami, tak netolerance a odsuzování nestandardních sexuálních zvyků, od abstinence po homosexualitu).
Zde je trochu machismu z koránu:
4:34: Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký.
5:6: Jste-li nemocní nebo na cestách či přišel-li někdo z vás ze záchodu anebo jste měli styk s ženami - a nenaleznete-li vodu - omývejte se dobrým jemným pískem a otřete si jím obličeje své i ruce své.
33:32-33: Ženy prorokovy! Nebuďte jako lecjaká jiná žena! Chcete-li být bohabojné, pak nebuďte příliš poddajné v řeči své, aby po vás nebažil ten, v jehož srdci je choroba, nýbrž mluvte slova vhodná! Zdržujte se důstojně ve svých domech a nestavte na odiv ozdoby svoje podle způsobu dřívější doby nevědomosti! Dodržujte modlitbu, dávejte almužnu a buďte poslušné vůči Bohu a poslu Jeho! Bůh chce pouze odstranit od vás špínu, lidé domu, a chce vás očistit úplným očištěním.
Stejně tak zjišťujeme z početných hadísů, na kterých je postaveno islámské právo, že rolí ženy je: zůstávat doma, být k dispozici na mužovo zavolání, poslouchat ho (což je náboženská povinnost), zajišťovat muži klidný život. Zde je několik příkladů:
Kdyby mi bylo povoleno nařídit někomu, aby se poklonil před někým jiným než Alláhem, jistě bych nařídil ženám, aby se poklonily před svými manželi. … Žena nemůže plnit své povinnosti vůči Alláhovi, aniž by napřed nedokončila to, co je dlužná svému manželovi.
Žena, která zemře, a se kterou byl její manžel spokojen, půjde do ráje.
Žena by se nikdy neměla odmítnout manželovi, dokonce ani v sedle velblouda.
Ve snu se mi zjevil pekelný oheň a já jsem si všiml, že většinou jeho obyvatel byly ženy, které byly nevděčné. “Bylo k to k Alláhovi, ke kterému byly nevděčné?” Neprokazovaly žádný vděk svým manželům za vše, co od něj dostaly. … Dokonce i kdybys zahrnoval ženu po celý život svojí štědrostí, přesto stále najde nějakou malichernost, kterou ti jednoho dne vyčte slovy, “Nikdy jsi pro mě nic neudělal”.
Následující věci jsou špatná znamení: dům, žena a kůň.
Lidé nikdy nedosáhnou úspěchu, pokud budou ve svých záležitostech důvěřovat ženám.
Al-Ghazálí (1058-1111), kterého profesor Mongomery Watt popisuje jako největšího muslima po Mohamedovi, definuje roli ženy ve své “Obnově náboženských věd” takto:
Měla by zůstávat doma a zabývat se svým šitím, neměla by příliš vycházet ven, nesmí být dobře informována, ani nesmí komunikovat se svými sousedy, nebo chodit na návštěvy, pokud to není naprosto nezbytné; měla by pečovat o svého manžela a respektovat ho v jeho přítomnosti i nepřítomnosti, a snažit se ho ve všem uspokojit; nesmí ho podvádět nebo z něj tahat peníze; nesmí opouštět dům bez povolení a pokud ho dostane, musí odejít kradmo. Měla by si vzít staré šaty a chodit pustými ulicemi, vyhýbat se tržištím a dávat si pozor, aby její hlas neslyšel cizinec, dokonce i když je v nesnázích. … Její jedinou starostí by měla být její ctnost, její dům a také modlitby a půst. Pokud přijde přítel jejího manžela, zatímco ten není doma, nesmí mu otevřít, ani mu odpovědět, aby zachovala čest svého muže. Měla by přijmout to, jak její manžel uspokojí v danou chvíli její sexuální potřeby. … Měla by být čistá a kdykoliv připravená uspokojit sexuální potřeby svého manžela. Velcí teologové varují všechny muže, aby si dávali na ženy pozor, protože jejich lstivost je ohromná a jejich škodlivost je zhoubná; jsou nemorální a slaboduché. Je skutečností, že všechny zkoušky, neštěstí a zranění, která postihnou muže, pocházejí od žen,
naříká al-Gzahálí.
Ve své Knize rad pro krále shrnuje Ghazálí vše, co musí žena protrpět a snášet kvůli Evinu špatnému chování v Zahradě ráje:
Pokud jde o různé vlastnosti, kterými Alláh potrestal ženy, jsou tyto: Když snědla Eva zakázané ovoce ze stromu v ráji, Pán, budiž pochválen, potrestal ženy osmnáctmi věcmi: 1) menstruací, 2) porodem, 3) oddělením od matky a otce a sňatkem s cizincem, 4) těhotenstvím, 5) ztrátou vlády nad svojí vlastní osobou, 6) menším podílem na dědictví, 7) možností, že bude rozvedena, a nemožností sama se rozvést, 8 ) je pro muže zákonné mít čtyři ženy, ale žena může mít pouze jednoho manžela, 9) skutečností, že musí zůstávat zavřená v domě, 10) tím, že si musí zakrývat hlavu, 11) tím, že proti svědectví muže musí stát svědectví dvou žen, 12) tím, že nesmí vycházet z domu, pokud není doprovázena mužským příbuzným, 13) tím, že muži se účastní pátečních a svátečních modliteb a pohřbů, zatímco ženy ne, 14) nemožností vládnout a soudit, 15) tím, že zásluha má tisíc složek, z nichž jen jedna je připisována ženám, a 999 mužům, 16) … 17) tím, že po smrti svého manžela musí dodržet čekací období tří měsíců nebo tří menstruačních period, než se mohou znovu provdat.
Korán povoluje mužům neomezené množství žen:
4:3 “Bojíte-li se, že nebudete spravedliví k sirotkům… berte si za manželky ženy takové, které jsou vám příjemné, dvě, tři a čtyři; avšak bojíte-li se, že nebudete spravedliví, tedy si vezměte jen jednu nebo ty, jimiž vládnou pravice vaše (t.j. otrokyně).”
23:1,5,6 “Šťastní jsou ti věřící … kteří pohlaví svá ochraňují jen pro manželky své či otrokyně”.
33:50-52 Proroku! Dovolili jsme ti manželky tvé, jimž jsi dal obvěnění, a ty, jichž zmocnila se tvá pravice z těch, které ti Bůh dal jako kořist, a dále tvé sestřenice z otcovy strany a tvé sestřenice z matčiny strany, které se s tebou vystěhovaly a každou ženu věřící, jestliže se sama darovala prorokovi, chce-li se s ní prorok oženit - a to je výhradně pro tebe, nikoliv pro ostatní věřící. A víme dobře, co jsme jim již uložili ohledně jejich manželek i těch, jichž zmocnily se pravice jejich … A není ti dovoleno po tomto, aby sis vzal jiné ženy ani abys je vyměňoval za manželky jiné, i kdyby se ti líbila krása jejich, kromě těch, jichž zmocnila se pravice tvá.
V koránu je zakotvena i nerovnost mezi muži a ženami, pokud jde o poskytování svědectví: 2:282 “A žádejte svědectví dvou svědků z mužů vašich, a nemáte-li dva muže, pak vezměte jednoho muže a dvě ženy z těch, které uznáte za vhodné svědkyně; aby, kdyby jedna z nich se zmýlila, druhá ji mohla připomenout.”
K cizoložství korán říká: 24:4 “Ty, kdo vrhají podezření na počestné ženy a pak nepřivedou čtyři svědky, zbičujte osmdesáti ranami a nepřijímejte od nich již nikdy žádné svědectví, neboť to jsou hanebníci”. Muslimští právníci pochopitelně přijmou pouze čtyři mužské svědky. Tito svědkové musí prohlásit, že “viděli obě strany při samotném činu tělesného spojení”.
Pokud jde o dědictví, korán nám říká, že mužští potomci zdědí dvojnásobný podíl, než ženy. 4:11-12 “A Bůh vám stanoví o dětech vašich toto: synovi podíl rovný podílu dvou dcer; a je-li dcer více než dvě, patří jim dvě třetiny toho, co zůstavil. A jestliže je dcera pouze sama, tedy jí patří polovina. A rodičům jeho: každému z nich jedna šestina toho, co zůstavil, jestliže měl mužského potomka. Jestliže neměl mužského potomka, pak po něm dědí jeho rodiče, přičemž matce jeho patří jedna třetina. A jestliže měl bratry, pak matce náleží jedna šestina toho, co zůstane po vyplacení odkazů a uhrazení dluhu”.
Narození dívky je v islámských společnostech stále ještě považováno za katastrofu. Systém dědictví sám dále přidává k její mizérii a závislosti na muži. Pokud je jediným dítětem, dostane pouze polovinu dědictví po otci, druhá polovina připadne mužským členům otcovy rodiny. Pokud jsou dcery dvě nebo je jich více, zdědí dvě třetiny. To vede otce a matky k tomu, že dávají přednost chlapcům, takže celé dědictví připadne jejich vlastním potomkům. Situace je ještě horší, když žena přijde o manžela - dostane pouze čtvrtinu dědictví. Pokud za sebou mrtvý zanechá více než jednu manželku, ženy se o tento podíl musí rozdělit.
Kterýkoliv muslimský muž se může kdykoliv rozvést se svojí ženou, může jí bez formalit zapudit, bez vysvětlení a bez náhrady. Stačí, aby pronesl “Jsi rozvedená” a je po rozvodu. Rozvod lze do tří měsíců zrušit. Pokud manžel pronese “Jsi rozvedená” třikrát, pak je rozvod definitivní. V druhém případě se nemůže žena vrátit k manželovi, dokud se neprovdá, nesouloží s novým manželem, a nerozvede se s ním. Rozvod spočívá zcela na vůli a rozmaru manžela - může rozvést ženu, aniž by vykazovala známky špatného chování, nebo bez uvedení důvodu. Pokud jde o péči o děti, je to matka, která má právo si je ponechat. Ale jakmile se rozhodne se znovu vdát, automaticky ztrácí právo na děti z předchozího manželství. V případě, kdy získá děti do péče manžel, neztrácí právo na děti, pokud se opět ožení. Žena tedy stojí před volbou provdat se, a přijít o děti, nebo si ponechat děti a neprovdat se. To pochopitelně vede k naprosté nejistotě pro ženy. Rozvod je v arabských zemích velmi častý; namísto toho, aby si muž držel čtyři ženy současně, což je velmi nákladné, muž jednoduše ženu několikrát změní, což je to, co doporučuje velký al-Ghazálí.
Pokud žena požádá muže o rozvod, může dostat souhlas, pokud mu zaplatí, nebo ho nějakým způsobem odškodní. V takovém případě nemá nárok na vyplacení svého vdovského podílu. Korán takový rozvod umožňuje veršem 2:229: “Jestliže se obáváte, že nedodržíte omezení Bohem daná, tedy nebude pro žádného z obou vás hříchem, jestliže žena se vykoupí.”
Zrušení manželství znamená, že žena přijde o nárok na věno a musí vrátit to, co již dostala. Rozvedené ženy mají právo na to se znovu provdat, ale “rozvedené ženy nechť samy čekají po tři periody” (2:228)
Umberto Eco: [13] Prafašismus je založen na selektivním populismu, dalo by se říct kvalitativním populismu. V demokracii mají občané individuální práva, občané jako celek mají ale politický vliv pouze z kvantitativního úhlu pohledu - člověk se řídí rozhodnutím většiny. V prafašismu ale nemá jednotlivec žádná individuální práva jako jednotlivec, a lid je považován za kvalitu, monolitickou entitu vyjadřující Společnou vůli. Protože žádné větší množství lidí nemůže mít společnou vůli, Vůdce předstírá, že je jejím vykladačem.
Liberální demokracie rozšiřuje sféru individuální svobody a s každým mužem a ženou spojuje všechny možné hodnoty. V islámu není individualismus uznáván; místo něj je neustále kladen důraz na společnou vůli muslimského lidu. Neexistuje v něm žádné pojetí individuálních práv, které vzniklo na Západě, obzvláště v osmnáctém století. Neustálé příkazy poslouchat chalífu, který je božím stínem na zemi, jen stěží povede ke vzniku práv postavených na individualistické filosofii. Nepřátelství k individuálním právům se manifestuje v následujících dvou citátech, z nichž jeden pochází od velkého Ibn Chalduna, a druhý od moderního muslimského myslitele A.K. Brohiho, bývalého ministra spravedlnosti a náboženství v Pákistánu, který často psal o lidských právech z islámské perspektivy.
Nejprve Ibn Chaldun: “Všechny náboženské zákony a praktiky, a vše, co se od mas očekává, vyžaduje skupinové cítění. Pouze s pomocí skupiny může být uplatňováno právo … Skupinové cítění je pro muslimskou společnost nutností. Jeho existence umožňuje společnosti naplňovat to, co od ní Alláh očekává”.
Nyní A.K. Brohi: “Lidské povinnosti a práva byly důrazně definovány a jejich řádné vynucování je povinností celku organizovaných komunit, a úkolem svěřeným donucovacím státním orgánům. Pokud je to nutné, jedinec je obětován, aby mohl být zachráněn život organismu. V islámu je s kolektivismem spojena zvláštní posvátnost. … V islámu neexistují žádná “lidská práva”, nebo “svobody” přiznané člověku … věřící je v zásadě povinován Alláhovi, i kdyby jen tím, že je vyzýván k dodržování posvátného zákona” (povšimněte si děsivé, fašistické a totalitní fráze “pokud je to nutné, jedinec je obětován”).
Umberto Eco [14] Prafašismus hovoří newspeakem. Newspeak byl vymyslen Orwellem v jeho 1984 … nicméně prvky prafašismu jsou společné různým formám diktatur. Všechny nacistické nebo fašistické učebnice používaly ochuzený slovník a jen základní větnou skladbu, aby omezily nástroje nutné pro komplexní a kritické myšlení.
Již citovaný A.K. Brohi pokračuje dále, “Přijetím života v poutech tohoto Svatého zákona se člověk učí být svobodný”, což nám opět děsivě připomíná Orwellův newspeak …
“Svoboda je otroctví”.
Pokud jde o arabštinu, jeden muslimský filosof, Shabbir Akhtar, který učil na Mezinárodní islámské univerzitě Malajzie, psal o omezeních arabštiny, “V arabštině, nebo v jakémkoliv jiném muslimském jazyku, je stěží možné vyjádřit cokoliv z moderní analytické filosofie. Filosofickou diskusi je nejlepší vést v angličtině. Díky gramatickým omezením arabštiny je nemožné v ní vyjádřit většinu filosofických tvrzení s přijatelnou mírou přesnosti a jasnosti. Co více, arabština postrádá jako náboženský jazyk slovník nutný k nestranné diskusi o kontroverzních otázkách”.


20. 11. 2007 v 23:20
Našel jsem zajímavý článek na českých fašistiských stránkách, ukazující jak si islám cení žen, jako zboží.
Dočasný partnerský svazek - MUT’A - Dr. Táhá Ad-Dalímí 05.07. 2005http://muslim-inform.cz/admin/redakce.php
Když se manželé rozvedou po tom, co už byl MAHR stanoven a došlo k pohlavnímu styku – v tom případě muž musí dát ženě dohodnutý MAHR, i kdyby s ní měl pohlavní styk jen jednou. A to je význam verše 24 ze súry 4 Ženy: „A bez ohledu na to, jak (často) jste si s nimi užívali, dejte jim jejich odměny podle ustanovení“. Tedy, jednoduše řečeno: „Muslimové, pokud se rozvedete se svými manželkami, dejte jim celý MAHR, na kterém jste se dohodli, protože pokud mezi vámi došlo k pohlavnímu styku, pak vůbec nezáleží na tom, jestli jste se rozvedli po dvaceti letech nebo hned druhý den - i kdybyste se s nimi vyspali jen jednou jedinkrát!“ – jelikož MAHR je odměna ženě za pohlavní styk. Manželství v islámu je smlouva, ve které mj. dává muž ženě finanční odměnu (MAHR) za to, že s ní bude moct mít pohlavní styk. To, že odměnou je myšlen MAHR potvrzuje Alláh ve verši 50 ze súry 33 Spojenci: „Proroku, dovolili jsme ti manželky tvé, jimž jsi dal jejich odměny“.
22. 11. 2007 v 10:29
Islám předepisuje muži platit své manželce MAHR za sex. Uvědomují si muslimky, jak toto nařízení PONIŽUJE a URÁŽÍ ženu? Kde je její důstojnost, má - li jí být placeno za sexuální služby?
Vždyť za sex se platí jedině prostitutkám, to snižuje ženu na úroveň zboží, které má svou určitou cenu.
MANŽELSTVÍ JE V KŘESŤANSTVÍ VÍC, NEŽ JEN SMLOUVA, A ŽENA JE VÍC, NEŽ JEN ZBOŽÍ.
Genesis 2,23
Člověk zvolal: “Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla!
Vidíte ten rozdíl, čím skutečně má být žena pro muže!
22. 11. 2007 v 11:24
Osobne by som velmi rad vedel kolko poslankyn nasich parlamentov tieto zenske vychytavky islamu ovlada. Nasich parlamentov - rozumien narodnych parlamentov ale aj toho najeuropskejsieho.
Z toho co poznam mam dojem ze napriklad svedske poslankyne nevedia ani citat.
23. 11. 2007 v 22:28
Bačíku, já nemám rád islám. Vidím, co vše se píše v Koránu a slyším o tom, co vše se děje v islámské společnosti. Ale jak jistě víš, nemám rád ani demagogii, kdy se křesťanství vychloubá, často Tvými ústy, jak je dokonalejší, jiné, než islám. Ano, svaté texty islámu se dají vyložit tak, že manželka je vlastně prostitutka. Takových hnusných věcí v islámu je mnoho a oprávě to ho činý tak ubohým.
Cituješ Gn 2,33, abys podpořil svoje tvrzení, že křesťanství ohledně žen stojí na jiných základech. Prosím Tě tedy, aby ses také distancoval od textu
Ex 20,1: Bůh vyhlásil všechna tato přikázání:
…..
Ex 20,17: “Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.”
V tomto textu Bůh staví manželku staví na roveň mužova majetku, na úroveň býků či oslů či domů a já jsem si jist, že s tím hluboce nesouhlasíš a distancuješ se od tohoto textu stejně jako od podobných, ženy podobně hrubě ponižujících textů islámských.
A když už jsi citoval Genesi, nezapomněl jsi na slavné verše Gn 3, 16-17:
Hospodin ženě řekl: “Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství. Syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži ale on nad tebou bude vládnout.” Adamovi řekl: “Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst…,
kde Hospodin stanovuje vládu muže nad ženou, její podřízenost muži a Adamovi vyčítá jako nejdůležitější prohřešek, že poslechl svoji ženu.
Jsem rád, že i s těmito texty také jako já bytostně nesouhlasíš.
23. 11. 2007 v 22:44
Iblís
Už je to tu všechno stokrát obehrané, přečti si to ještě jednou pozorněji v celém kontextu a zapřemýšlej.
(regula fidei!)
Nikdy jsem to nevnímal jako vychloubání, ale znáš - li něco lepšího, než křesťanství, sem s tím, poděl se s námi.
24. 11. 2007 v 2:31
Bačík: Víš, proč je to tu mnohokrát obehrané? Protože jsi nikdy neodpověděl jasně na otázku, zda se distancuješ od uvedených textů z Bible, které ženy počítají za majetek, kde “milosrdný” Bůh ženám VELICE rozmnoží trápení a bolesti a kde stanovuje ženám podřízenou roli vůči mužům.
Neříkal snad někdo, koho milujete, že “vaše řeč budiž ano,ano - ne,ne”? Zkus se prosím podle toho řídit a jasně na tuto otázku odpověz. Souhlasíš s těmi texty, nebo ne?
Já prohlašuji, že s těmito texty zásadně nesouhlasím a ideologie, která je podporuje a prohlašuje o nich, že jsou dobré, nemůže být pro mne vůbec přitažlivá. Naopak. Nakonec to tato ideologie ve své bohaté, téměř dvoutisícileté historii dokázala dokonale a důkladně. A že několik posledních desítek let seká jakžtakž dobrotu (asi tak 5% času ze své bohaté historie) tedy dobrotu ve srovnání s dobou, kdy se podílela významně na světské moci - k tomu ji donutila právě ta ztráta tohoto podílu. 1200 let církev o ženách tvrdila, že nemají duši. KŘESŤANSKÁ církev. Jejíž hlavou je prý Kristus.
Ptal jsem se Boha, proč tak miluje utrpení, trápení, mučednictví, žal a bolest. Proč nenávidí radost a slast. Proč nemá smysl pro humor, proč aspoň někdy není trochu komediantem nebo bavičem. Proč miluje uctívání, děkování a žalmy. Proč stvořil ženy tak krásné a přitom jejich tělo prohlašuje za nemravné. Proč Ježíš nesměl mít děti. Proč nám uspořádal to strašlivé krvavé divadlo, na kterém Mel Gibson vydělal stamiliony. Proč jeho uctívači uctívají nejhorší mučicí nástroj, který lidstvo vynalezlo, i s umučeným mrtvým tělem na něm. Neodpověděl mi.
Možná, že křesťanství samo o sobě by nebylo tak zlé, kdyby ho nezneužila církev ke svým mocenským a politickým zájmům. Sice jí to až tolik nevyšlo, ale škody Kristovi nadělala moc. A na křesťanství je nejhorší to, že je tak lehce zneužitelné. Církev svou dvoutisíciletou historií Krista velmi tvrdě diskreditovala.
24. 11. 2007 v 2:58
Bačík: Já myslím, že islám je nejhorší. Fašismus a komunismus jsou hned za ním a křesťanství by mohlo mít další příčku. Samozřejmě že výčet není úplný. A co je lepší než křesťanství? Nejlepší je sekularizovaná společnost s pokud možno malým vlivem výše uvedených náboženských směrů, kde nikdo nemůže přikazovat třeba homosexuálům, jak mají žít, kde například nikdo nedémonizuje antikoncepci a kde jsou ženy emancipované. Těžko se to dá pojmenovat, protože právě to je rozmanitá společnost, kde náboženství nikomu necenzuruje život, kde se lidé neorganizují pod jedinou Pravdou a nenutí ostatní mít z něčeho neustále strach třeba z Boha nebo z pekla. Pak jsou také lepší filozofické nebo náboženské směry, které nenutí ostatní žít podle nich - třeba většina buddhistických směrů, i když i u buddhismu jsem našel obdobu křesťanského vyhrožování peklem, docela propracovanou, nicméně tam je toto minoritní.
A mně se líbí starý severský polyteismus v čele s Ódinem a s Thorem. Ale to je jen spíše legrace, protože nemám ponětí zda o kolik špatného se udělalo v jejich jménu jako u většiny Bohů. Jen se mi líbí, jak je popisuje Douglas Adams ve svých románech, tam mi jsou blízcí. Jejich shromáždění ve Valhalle je úžasné.
Krásný je jeho obrat v knize Holistická detektivní kancelář, kde píše: “Katastrofa byla klasifikována jako dílo Boží. Ale který Bůh se mohl potulovat o půlnoci na letišti Heathrow?” Nakonec se ukázalo, že to byl Thor. Jinak se mi líbí ještě trochu polatinštění: “Katastrofa byla klasifikována jako opus Dei”.
A můj bratr uctívá Peruna. Asi proto, že ho K.H.Borovský nádherně popsal v básni Křest Sv. Vladimíra:
“Že jsem stvořil staré báby
to mne nejvíc mrzí,
nepřestanou-li mne soužit
zahladím je brzy.
Hrom ať do nich - abych neklel,
zdržet se nemohu
když jim koza málo dojí,
běží k pánu Bohu.”
A co třeba v Tyrolských elegiích :
“Noc, temná jak naše svatá církev…”
24. 11. 2007 v 8:06
ale za to svatá církev katolická nemůže,že byla zneužita v mocensko-politických bojích během dějin.Ono to uspořádání středověké a renesanční Evropy bylo přece jen trochu jiné jako v současnosti a mocensko-politické špičky ,pokud nechtěli dopustit anarchii v zájmu svého vlastího zájmu zneužívalo učení Krista Ježíše za ůčele naplnění svých ambic a plánů.
Oni zkrátka potřebovali nějakého strašáka který by učinil masy poddaných poslušným a nereptajícím stádem.
A strach z pekla,hony na čarodějnice a i jiné středověké radovánky nebyly dílo sv. církve katolické ale dílo vrchnosti,která učení Kristovo zneužila a pošpinila.
Až po té,co nastala změna světového řádu a skončil středověk tento ůčel přestal světit prostředek ,našly se jiné prostředky jak vykořistovat poddané,mimochodem již to byla dělnická třída a středověká vrchnost se stala buržoazií a učení sv. církve se mohlo ukázat takové jaké ve skutečnosti vždy bylo,Iblísi.
Takže nešpin církev ale středověkou vrchnost ,která církev zneužila.
Je psáno:
4.Cti otce svého a matku svou,abys dlouho žil a dobře se ti vedlo na zemi i na nebi.
5.Nezabiješ.
6.Nesesmilníš
7.Nepokradeš
8.Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému
9.Nebudeš dychtit po ženě bližního svého
10.Nebudeš toužit po majetku svého bližního
Dále je v NZ zákoně psáno.
——————————————————————————
Miluj svého bližního jako sám sebe a modli se za své nepřátele.
Co chceš,aby jiní činili tobě,čin i ty jim.
——————————————————————————–
A na tom je postaven zákon i proroci a na tom je postaveno i učení NZ.
Proto se toto učení nehodilo do krámu mocným ve středověkém světě a proto byl obsah Nového Zákona zakázán pro středověkou veřejnost .Mistr Jan Hus se svého času pokusil toto učení Kristovo zpřístupnit veřejnosti a jak dopadl?
Tak jak dopadl.
24. 11. 2007 v 14:54
Iblís
Fundamentálně lpíš na doslovném výkladu vytržených vět. Stokrát jsem ti vysvětloval, že musíš brát v úvahu vývoj lidstva, i Bible s ním počítá. Instrukce pro lidi před 3 000 lety jsou psány jejich způsobem vyjadřování. Nemysleli stejným způsobem, jako my. Chápání dobra a zla, respekt k lidské svobodě, u nich nebyl rozvinut, jako u nás. Proto je jazyk Nového zákona už úplně jiný, i když mluví o těch samých věcech. Celý příběh Bible, odmyslíme - li jednotlivé historické události, mluví o znovupovstání člověka po pádu, se kterým mu pomáhá Bůh. Oprostit se od zla v lidském srdci a jeho následků. Všechna přírodní náboženství jsou cestou člověka k Bohu, hledáním. V Bibli je cesta Boha k člověku, povolání Abrahama. Mojžíše, proroků. Bůh dává pravidla, ukazuje cestu, jak smysluplně prožít život a odmítat zlo.
Nemusím se tedy distancovat od starozákoních vytržených textů, poněvadž je vidím v kontextu té doby. Nový zákon nabízí pohled jiný, klade důraz na nitro člověka. Nemusím se distancovat od mojžíšovského kamenování cizoložníků, poněvadž očima Nového zákona ctím, že Bůh nechce smrti hříšníka, ale aby se obrátil a živ byl. Ne aby živořil, ale aby prožil pokud možno život naplno. A v tom mu brání právě hřích. Proč máme myslet stejně, jako lidé před třemi tisíci roky? Jaký smysl by měla existence generací mezi námi, jestliže si z jejich chyb nedokážeme poučit?
….”VELICE rozmnoží trápení a bolesti..”
Můžeš s tím nesouhlasit do aleluja, ale porodní bolesti ženám nezrušíš.
…”stanovuje ženám podřízenou roli vůči mužům…”
Vztah muže a ženy jsem už taky vysvětloval. Každý má svou roli, navzájem se DOPLŇUJÍ!
Nikdo není víc, nebo míň, muž je hlavou, žena srdcem. Muži je bližší rozumové zdůvodňování, žena jedná intuitivně správně. Jsou situace, kde pro správné rozhodnutí je potřebné obojí, rozum i srdce. Často se stává, že než se muž k něčemu “promudruje”, žena to má dávno uděláno. Ve své lidské důstojnosti a významu jsou si ale naprosto rovni.
(Galatským 3,28)
Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou.
…”1200 let církev o ženách tvrdila, že nemají duši…”
Tak toto je naprostý nesmysl, nepravda. Dokaž to.
…”Ptal jsem se Boha, proč tak miluje utrpení, trápení, mučednictví, žal a bolest…”
Utrpení se na světě objevilo, jako důsledek hříchu.
Utrpení nesprávným směrem:Propadni obžerství, bude tě bolet břicho, nadváhou klouby, cukrovka, srdce…
Utrpení správným směrem může být také prostředkem růstu, jak fyzického, tak duchovního. O tom fyzickém by mohli vyprávět sportovci, jak při tréningu trpí. O tom duchovním třeba už dříve vzpomenutá Matka Tereza. Ale tak, jak nemůže nikdo nahradit sportovce při jeho tréningu, musí si to odtrpět sám na svém těle, tak také pro duchovní růst je relevantní pouze utrpení vlastní, nikoli cizí.
…”Proč nenávidí radost a slast. Proč nemá smysl pro humor, proč aspoň někdy není trochu komediantem…”
Pokud je mně známo tak právě RADOSTNÉHO DÁRCE MILUJE BŮH. To je učení církve. A věř mi, Bůh má velký smysl pro humor, ale je umělec a neztotožňuje se s prázdnými gesty. Vše, co dělá, má hluboký smysl. Opravdová radost nemá nic společného s prázdnými a plytkými televizními baviči.
…Proč miluje uctívání, děkování a žalmy…”
Láska je vztah. Pokud si milující bytosti vyznávají lásku, nepřipadá jim to divné. Naopak, vztah lásky se prohlubuje.
…”Proč stvořil ženy tak krásné a přitom jejich tělo prohlašuje za nemravné…”
Není pravda. Dokaž to z učení církve. Lidské tělo je krásné, nemravným může být jen konzumní přístup k němu.
…”Proč Ježíš nesměl mít děti…”
Snad proto, že smysl jeho života byl v něčem jiném, co všechno ostatní daleko přesahovalo. Kdyby je měl, tak by mu různí Iblísové zase vyčítali, že zanechal sirotky.
…”proč nám uspořádal to strašlivé krvavé divadlo…”
To je ale hluboké nedorozumění, toto přece alespoň podle mých znalostí uspořádali jiní.
…”kdyby ho nezneužila církev ke svým mocenským a politickým zájmům…”
Tak jako bychom neměli zaměňovat islám a muslimy, tak bychom měli rozlišovat učení církve od jednání jednotlivých křesťanů a těch, kteří se tak sice nazývali, ale podle tohoto učení nežili.
Shodneme se na obrazu sekularizované společnosti.
“Dávejte císaři, co je císařovo a co je božího, dávejte Bohu”
Roku 1122 papež Kalixtus II. Konkordátem Wormským oddělil světskou moc od církevní. Řeklo by se, že si církev sama pod sebou uřezala větev, rozvoj humanismu a osvícenství byl následek. A trvalo ještě hodně století, než tento názor převládl.
V moci církve není někomu něco přikazovat, ale ukazovat cestu. Právo říkat nahlas, že homosexuální svazek nebude mít plody, že rozhodnutí zabít lidský zárodek je proti přirozenosti mateřské lásky a vzpourou proti Bohu, dárci života. Jsou cesty, vedoucí ke štěstí a cesty, vedoucí do neštěstí. Úlohou církve je zřetelně je pojmenovat. Samotný výběr ale zůstává na člověku, protože jen on sám pak nese důsledky svého rozhodování.
24. 11. 2007 v 18:13
Jahodo, Bačíku “za to svatá církev katolická nemůže,že byla zneužita v mocensko-politických bojích během dějin…” - to mě rozesmálo, to vypadá, jako kdyby chudáci církevní představitelé nikdy nebojovali o moc, pozemky, majetky, žili ve skromnosti a pokání tak jak si představovali ježíše krista. Chcete snad říct, že existuje něco jako církev bez těch, kteří jsou jejími členy? Ubohá abstraktní církev, která byla zneužita duchovními… rozkošná představa. Možná je namístě abyste si vybrali, jestli budete obhajovat jednání ježíše a přimknete se k němu, nebo jednání církve, jakožto mocenské organizace - protože velkou část dějin církev byla především mocenská organizace a je tak zhusta vnímána a využívána dodnes. Moc církve zdaleka neskončila roku 1122, spousta válek byla i poté nastartována s pomocí a požehnáním ubohé zneužité církve svaté. Ježíš se jednoznačně spolupodílel na tom krvavém divadle, pomohl nastavit vsupní proměnně (situaci), věděl že bude a souhlasil s ním, nepokoušel se mu nijak zabránit nebo vyhnout. Je jednoznačně spoluzodpovědný - jakož i za spoustu krvavých divadel, které proběhly jeho (Jeho) jménem později.
Tohle, Bačíku: [Hospodin ženě řekl: “Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství. Syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži ale on nad tebou bude vládnout.”…] znamená, že se Bůh sám rozhodl potrestat ženu, zcela zvrhle se rozhodl, že bude trpět, aniž by to bylo nutné. A nebo to bylo úplně jinak - někdo bystým okem vypozoroval, že porod není žádná legrace a využil toho k “podepření” své stupidní argumentace o vině a podřízenosti ženy. (Když trpí víc než muž, tak to musí být proto, že něco hrozného provedla, tedy je horší než muž a tudíž logicky mu podřízená). Která verze je lepší?
25. 11. 2007 v 2:02
Tam se ale jednalo o upevnění a udržení společenského řádu ,který ve středověku platil.Anarchie nesměla být dovolena,jak taková anarchie vypadá v praxi je ukázka husitských válek,kdy lůza z ulice plenila a vraždila napříč celou Evropou.To byl ukázkový příklad anarchie,kdy se určitá skupina lidí vymkla společenskému řádu danému dobou a dělala si co chtěla .
Tomu se feudální vrchnost snažila za každou cenu zabránit,proto byla každá zpoura tvrdě trestána,proto tam,kde vznikala také vznikají čarodějnické procesy,veřejné popravy a utužuje se robota.
Tak mě prosím řekněte jak toto souvisí s učením Ježíše Krista.
Ono to křestanství je v podstatě jednoduché.
1.Milovat Boha
2.Milovat Boha ve svém bližním
Ježíš také řekl-cokoli učiníte jednomu z nejmenších,mě činíte.Takže pokud je toto pravda a jakože to je pravda,potom všichni ti co co se tímto v minulosti neřídí nejsou křestané.
25. 11. 2007 v 11:44
je to zkrátka lidská vlastnost,nadávat a reptat tam,kde to mnohdy již ani není za potřebí a ubližovat lidem a zažívat při tom pocit škodolibé radosti a zadostiučinění,zkrátka každý se cítí dobře když do toho druhého rejpne a je přesvědčen,že se zase až tak moc nestalo,tak proč tedy nenadávat třeba zrouna na tu církev nebo na komunisty ale jak někdo oplatí stejnou mincí je zle, to potom jeden každý z nás nemá rád a nesnese to.Zkrátka vždy někdo za něco může,obvzláště pokud se nemůže bránit,že?
Může snad za bordel v dnešní společnosti církev?
No tak to tedy ztěží,ta přece již dlouhou dobu o ničem nerozhoduje.
Třeba to rozkrádání majetků lidí v bankách,neustálé zdražování po tisících všeho nač si člověk vzpomene a nakonec si ještě budem muset platit nenocnici a lékařské ošetření včetně léků, ovšemže, v dnešní době je asi lepší být zdravej.
Někdo musí vztávat ráno do práce a to vše za pár šupek a někdo má miliony a dělat nemusí a také nebude ,hlavně že se vesele tuneluje a rozprodává národní majetek ale to sem nepatří i když asi ano protože to je zkrátka doba ve které žijeme.
Tak za tu komunisté také nemohou a přece si pořád někdo o ně otírá hubu a nadává jim .
A to je i tak i s tou církví,zkrátka český člověk ji již takovej.
Já to vím a snažím se nikoho neurážet snad kromě válečných štváčů na Eurabia a islámských teroristů-tak z těch mě je teda doopravdy na blití!
25. 11. 2007 v 13:15
teroristi jsou dobytek.
25. 11. 2007 v 19:11
Tree Ardy
Proč mně pořád někdo podsouvá, že hájím jakékoli zločiny, provedené někým, kdo si říkal křesťan?
S tím zásadně nesouhlasím, tvrdím, že takový neměl oporu v křesťanském učení.
Kolikrát to ještě musím opakovat?
Kolikrát ještě musím opakovat, že Bible se vykládá v kontextu, jak věroučném, tak historickém.
…”budeš dychtit po svém muži ale on nad tebou bude vládnout…”
Buďme k sobě chvilku poctiví. Není tento stav oboustranný?
Nebo muž snad nedychtí po své ženě a nejsou okamžiky, kdy vládne ona?
Když se dva stanou JEDNÍM, je zcela nedůležité, kdo má zrovna jakou roli.
Pokud je Vaše manželství jiné, není Vám co závidět.
25. 11. 2007 v 20:40
pane Bačíku, závídím Vám vytrvalost s jakou dokážete komunikovat s tím, kdo nedokáže rozlišit učení lásky od hlásání zrůdné ideologie pouštního lupiče. Křestanskou morálku, která je základem norem chování v civilizovaném světě by zaměnil anarchií.
Mě Vaše diskuse s Iblísem připadají jako diskuse se Samirou
26. 11. 2007 v 0:01
Bačíku a Jahodo, nehodlám rýpat a škodolibost bych se chtěl možná někdy naučit, protože když vidím, čemu se lidé smějí, moje reakce je spíš lítost. Ale nehodlám zbavovat nikoho zodpovědnosti za jeho stopu v dějinách a Ježíšova stopa, tak jako spousty jiných, sestává z věcí, které možno hodnotit jako dobré i z věcí, které možno hodnotit jako nedobré. Nikdo není úplně bílý a nikdo není úplně černý a těžko uděláte výraznější krok, aniž byste se vyhnuli negativním konsekvencím, takže vaše stopa v dějinách taky nebude ani bílá, ani černá. Viz Jan Pavel II, viz Matka tereza, viz Ježíš. To není popichování ani rejpání ani škodolibá radost. Já to vnímám jako zvednutý prst, který mě učí nerozhodovat se unáhleně a bezohledně, vidět důsledky. Pokud vy to vnímáte jako rejpání, prosím.
26. 11. 2007 v 5:42
ale Ježíš Kristus udal základy křestanství ve dvou bodech.
Láska k Bohu
Láska k Bohu ve svém bližním.
Co je na tom k smíchu a nedobrého?Sám jste přece napsal,že je třeba se řídit pocity které vycházejí z nitra člověka a tento impulzivní a čistě podvědomý pocit je správný a je dobré se jím řídit,jeden každý z nás touží po a to je třeba si přiznat,všichni lidé jsou stejní-po lásce .
Je nefalšovaný a čistý stav uložený v tom nejhlubším podvědomí lidské duše ,která je tímto směrem nasměrována a naprogramována a tuto cestu také vyžaduje i když si to mnoho lidí neuvědomuje a vědomě páchají zlo.
Potom ale dochází uvnitř člověka k skryré schyzofrenii kdy se hádí podvědomí člověka s jeho vědomím a to se projevuje a to nezřídka psychosomatickými symptomy-jinak se tomu také říká svědomí.
Ježíš Kristus jako Bůh to samozřejmě věděl a proto jsou jeho příkazy ne k smíchu ale hodné následování.
A to není černo bílá cesta a už ani náhodou barevná cesta ale pouze cesta bílá nebo černá,protože o těchto příkazech se zkrátka nediskutuje a ti co jim smějí a neřídí se jima mohou také skončit na psychiatrii.
26. 11. 2007 v 11:10
Ne pane, nesouhlasím s vámi.
1. nesouhlas není výsměch či ponižování, rýpání. Nesouhlas je prostě nesouhlas.
2. nenapsal jsem, že je třeba řídit se pocity, které vycházejí z nitra člověka. Pokud se bude každý řídit impulzivně podle pocitů bez racionální kontroly, bude to tu vypadat… radši ani nedomýšlet.
3. nesouhlasím, že “tento impulzivní a čistě podvědomý pocit je správný a je dobré se jím řídit, jeden každý z nás touží po a to je třeba si přiznat,všichni lidé jsou stejní-po lásce”. Spousta lidí jistě touží po lásce, ale spousta prostě touží jen po tom, aby někam patřili. Ať už je to vztažná skupina křesťanů, umma, hooligans nebo sběratelé známek. Identifikace se skupinou je zhusta důležitější než láska, protože skupina vám může zajistit přežití, láska sama nikoli. Navíc spousta lidí touží víc než po lásce po moci, ať už v rámci vztažné skupiny, nebo mimo ni.
4. svědomí je dáno výchovou, psychologové by vám asi řekli, že se utváří tak do sedmi či osmi let. Když člověka nevychováte ke svědomí, máte člověka bez svědomí. Představa, že existují univerzální hodnoty a univerzální svědomí, vede k nepochopení (chování a myšlenkových pochodů) těch, kteří tuto představu nesdílejí - třeba proto, že se s těmi univerzálními hodnotami nikdy nepotkali, nebo byli vychováni záměrně jinak. Podívejte se, jak usilovně indoktrinují své děti palestinští arabové - co nestihnete do osmi, to jste prošvihli. Ti, kdo mají trochu zkušenosti s forenzní psychologií, vám to potvrdí.
5. To, že má někdo nějakou jednoduchou ideu, neznamená, že stopa/konsekvence, které z jeho chování vyplývají, jsou shodné s “barvou” té ideje. Idea nenásilí vede každou chvíli ke smrti těch, kteří se jí řídí a k bolesti jejich blízkých. To je bílé?
6. Na psychiatrii skončí ti, kteří budou mít nezvládnutelný rozpor ve svých motivech. To zjevně nejsou například ti, kteří jako nejvyšší hodnotu postavili svou moc a jako cestu zvolili násilí. Ti zrovna končí velmi často svou pozemskou pouť obklopeni houfy obdivovatelů, přikyvovačů bodyguardů a medailí (například od nobelovy nadace).
7. Opakuji, nesouhlas nerovná se ponižování či posměch. Ne v mém pojetí. Ve vašem ano?
26. 11. 2007 v 17:03
tak v tom s vámi souhlasím .
Nechtěl jsem urážet ale o své pravdě jsem přesvědčen a také jsem přesvědčen o tom ,že každý člověk podvědomě touží po Bohu a jestli je to terorista,křestan,atheista či muslim na tom nezáleží,bohužel jako dělník v továrně nemám až takové znalosti z oboru theologie a psychologie,abych mohl pokračovat do hloubky v této z Vaší strany jistě hodnotné a inteligentní diskuzi.Já v podstatě nepotřebuji znát ani na zpamět NZ a přesto mě stačí otevřít tu pasáž kterou je třeba,abych mohl oponovat tvrzení toho ,který učení NZ zpochybnuje.
Jak tedy rozřešit tento problém?A kde je ve skutečnosti ukryta pravda?
A co takhle se zeptat třeba právě toho nejhlubšího lidského podvědomí ?
Břetislav Kafka by mohl vyprávět.
26. 11. 2007 v 21:04
Břetislav Kafka byl jistě moudrý muž, ale přesto dělal občas příliš rychlé závěry, jako udělá občas každý, kdo se pravidelně setkává s věcmi na hranici poznání (svého a za hranicí poznání většiny ostatních. Vím o čem mluvím - této chybě je velmi těžké se vyhnout. Kafkovo nadšení a snaha o racionální zpracování těch věcí na hranici racionální zpracovatelnosti je mi však hodně blízká a sympatická). Navíc ono nejhlubší lidské podvědomí nemusí být u každého stejné. Vaši víru či přesvědčení o tom, že každý podvědomě touží po Bohu, Vám vyvracet nechci, vím, že je to součást Vašeho pohledu na svět a věřím, že je to pro vás důležitá součást. Každý máme svět, který se v něčem liší od světů ostatních a je asi dobře, že některá přesvědčení se nedají snadno vyvrátit
27. 11. 2007 v 10:19
A je dobré pro všechny svou pravdu nikomu nevnucovat a naprosto přirozené sám o ní pochybovat. Zodpovídání si palčivých otázek je prostředkem duchovního růstu.
28. 11. 2007 v 16:57
jo, ale čo s muchometánmi…tí nemajú pochybovanie v popise práce.
28. 11. 2007 v 21:46
V souladu soudržnosti a perspektivy do budoucna v rozvoji multikultury i integraci do jedineho smyšleni
naplňujiciho tento cil ,je tento nazor respektovat.Neni alternativy pokud je dany cil přdedem dany
Nejmilosrdnějšim.Allahaghbar.