Rozhodnutí soudu: “nebudiž donucování v náboženství” neznamená náboženskou svobodu
06. 02. 2008
Během vysvětlování verdiktu soudci prohlásili, že byli vedeni nebeským soudem větší moudrosti k respektu pořadí, ve kterém byla zjevena tři náboženství, judaismus, křesťanství a po nich islám jako konečné náboženství. Interpretovali verš jako boží verdikt, který má umožnit Židům a křesťanům konvertovat k (lepšímu a konečnému) náboženství islámu, nikoliv ale naopak.
Soudci pokračovali vysvětlením, že “svoboda náboženství neznamená možnost vstoupit do islámu a přejít k jinému náboženství, ale pouze to, že každá osoba má svobodu praktikovat své vlastní náboženské ceremonie, nikoliv si zahrávat s islámem, nebo se chovat v rozporu s právem šaría.


Když Alláh seslal našemu Prokovi proroctví, nařídil mu, aby pokračoval v Ježíšových pokojných učeních. Tyto instrukce přišly v prvních 87 mekkanských súrách (kapitolách koránu).
Jakkoliv to může připadat Zápaďanům podivné, zprávy o pannách slibovaných islámským mučedníkům v Ráji nejsou žádným mýtem nebo překroucením islámské teologie. Mohamed vykreslil svým následovníkům vizi otevřeně materiálního a bujně smyslového ráje, který obsahuje vše, po čem mohl kočovník z arabské pouště sedmého století toužit: zlato a věci z jemných materiálů, ovoce, víno, vodu, ženy … a chlapce.
Muslimové se rádi ohlupují pohádkami o tom, jak byl Mohamed ke svým ženám spravedlivý. To jsou samozřejmě obrovské nesmysly. Mohamed dával některým z nich přednost takovým způsobem, že to jeho ženy rozdělilo do soupeřících frakcí. Nesoupeřilo se pochopitelně pouze o to, která z nich dostane staříka do postele, ale také o to, která dostane svůj podíl z dárků, které Mohamedovi posílali jeho věřící. Protože i oni věděli, že jeho nejoblíbenější ženou byla malá Aiša, posílali mu dárky, když byl zrovna v jejím domě. To rozčilovalo jeho ostatní ženy, které si postěžovaly. Mohamed jim odpověděl, že dostává zjevení koránu pouze když je pod peřinou s Aišou, tak ať raději sklapnou. Teď, když víme, co dělal, když dostával zjevení, to částečně vysvětluje nesouvislost koránu.
Během setkání ukázal Alláh Mojžíšovi několik velkých zázraků (20:19-22) a vybral ho, aby se stal prorokem se zvláštní misí k faraónovi. Mojžíš využil příležitosti a zeptal se Alláha, jestli by ho mohl vidět osobně (7:143). Alláh Mojžíšovi odpověděl, že se mu odhalí, “pohleď k této hoře: jestliže zůstane nehybná na místě svém, tedy Mne uvidíš!” Když se Alláh odhalil, hora se zhroutila v prach a Mojžíš upadl do bezvědomí. Korán nevysvětluje, proč Alláh řekl “jestliže zůstane nehybná na místě svém”. Mohlo to být tím, že Alláh něco takového ještě na žádném člověku nevyzkoušel?
Níže je uveden soupis 10 věcí, které podle šajcha Muhammada ibn Sulajmána at-Tamímího zbavují člověka islámu a kterým by se každý správný muslim měl vyhnout. Dosti zneklidňující jsou zejména body 8 a 9, o to víc, když si uvědomíme, že se jedná o materiál uvedený na českých internetových stránkách muslim-inform.cz